Musihka bokte oahppa sámástit  

– Vaikko man olu dahje unnán máhtat giela, de lea dehálaš geahččalit hupmat. Maŋŋil go ieš lei váivahuvvan go ii máhte sámástit njuovžilit, de rievdadii Sámi Grand Prix visot dán jagáš lávlunoasi vuoitiai, Cecilia Dyrøy:i. 

Lávlagiin “Mannem åajaldahteme” vuittii ByCecilia lávlungilvvu. Ovdal Sámi Grand Prix 2024 son ii lean duostan čállit dahje lávlut sámegillii go oaivvildii ii máhte giela doarvái bures.  

– Sámegillii lávlut mearkkaša hirbmat olu munnje. Dat dovdu mii mus lei go mu vuosttaš lávlla lullisámegillii gárvánii, lea čilgemeahttun. Dat lei seaguhus rámis, balus, máhttimis ja dovddu ahte ‘dát lean mun!’” 

–Manne dutnje lea dehálaš lávlut sámegillii? 

– Musihka bokte beasan oahppat giela. Go in máhte vuos hupmat lullisámegiela nu njuovžilit, de lea buorre dovdu beassat lávlut. Seammás dovddan ahte sámegiel sánit golget čábbát ja addet lávlagii earálágan dovdu go sihke dárogillii ja eaŋgalasgillii. Mu aahka gohčodii  sámegiela giela mii lávlu. Ja dat duođaid lea! Mun sávan musihka bokte movttiidahttin eará sámi nuoraid sullasaš diliin geavahit iežaset giela, juogo árgabeaivvis dahje musihkas. 

Vásihan giellaváivvi 

Cecilia oaivvilda giela dehálaččan go lea nu stuora oassi olbmo identitehtas. Son muitala ahte go lei nuorat, de garvvi stuora čoahkkanemiid gos diđii ferte sámástit. 

– Persovnnalaččat mus lea álo leamaš nana sámi identitehta, muhto liikká dovden iežan “váilevažžan” go in máhttan stuora osiid iežan gielas. Lean dovdan giellaváivvi go in máhte hupmat njuovžilit. Juohke háve muhtin humai sámegiela muinna ja mun in nagodan ollásit vástidit, mun dovden iežan veaháš ”unnit”, ja dat čuozai mu iešdovdui. Odne ipmirdan ahte in lean okto gii dovden ná, lea somá leat oassi buolvvás geain mokta sámástit ja nannet giela.    

Sámegiella beaivválaš eallimis 

Cecilia hupma veaháš sámegiela iežas árgabeaivvis, erenoamážit bearrašiin. Su dárogielat ovttasássiin lea sáhkkii ja áŋgiris giellabealušteaddji. 

– Geavahan sátnegirjji olu go imaštalan dihto sániid, ja geahččalan jurddášit  sojahemiid ja cealkkastruktuvrraid go lean jođus. Go lean jorgalan lávlaga lullisámegillii, de geavahan beivviid lohkat čađa teavsttaid vai ipmirdit njuolggo jorgaleami ja cealkkastruktuvrra. 

Gielas čuvges boahtteáigi 

Maid oaivvildat sámegielaid dálá dili birra? 

– Jáhkán ahte lea buoret go dušše moadde jagi dassái. Gielat leat ain áitojuvvon, ja mis lea guhkes mátki ovddasguvlu. Stuora ávkin dieđusge guovttegielat suohkanat, giela čalmmustahttin iešguđet sájiin ja vejolašvuohta oahppan sámgielaid. Jáhkán boahtteáiggi čuovgadin, go lean oassin movttegis buolvvas mii árvvus atná sihke giela ja kultuvrra, ja áigumuš fievrridit daid boahttevaš buolvvaide. 

Mo ovttaskas olbmot sáhttet seailluhit sámegiela, mii lea du buoremus ráva? 

– Vaikko man olu dahje unnán máhtat giela, de lea dehálaš geahččalit hupmat.