Searvat Giellavahkkui lea buorre vuohki váldit dehálaš servvodatovddasvástádusa. Daga dan somás vuogi mielde, dá leat logi rávvaga mat sáhttet movttiidahttet.
- Jahkásaš árbevierru. Merkes 43. vahku kaleandarii! Daga Giellavahku jahkásaš dáhpáhussan din luhtte. Leatgo bargi? Váldde ovddasvástádusa muittuhit jođihangotti ja gulahallanossodaga ahte lea Giellavahkku.
- E-boastavuolláičála. Dát lea vahkku go heive ráhkadit e-boastavuolláičállaga sámegillii! Gehččet digitála sátnegirjjiid min neahttasiiddus resurssaid vuolde.
- Oktavuohta oastiiguin/geavaheaddjiiguin sámegillii. Isket leatgo dis sámegielat bargit geat háliidit váikkuhit dasa ahte oastit/geavaheaddjit ja ovttasbargoguoimmit sáhttet gulahallat dinguin sámegillii. Jus lea nu, bidjet dieđuid dan birra sosiála mediaide!
- Sámegiel fállu. Leago dis kafea dahje kantiina? Dál heive hui bures jorgalit fálu sámegielaide.
- Lasihit sámegiela fágasuorgái. Čatnet sámegiela iežadet fágasuorgái. Dálki? Buktet dálkedieđáhusa sámegillii. Neahttagávpi? Mielddus sámegillii. Dainna vugiin šaddá relevánta din ulbmiljovkui.
- Sámegiella din šearpmain. Vižžet materiála min neahttasiidduin dahje bidjet sámi sisdoalu šearpmaide.
- Bures-beaivi. Ávžžuhehket cealkit dearvvuođaid sámegillii dahje sámegillii mii ii leat du eatnigiella.
- Oinnolašvuohta. Lehket buorit ovdagovat ja juhket sisdoalu sámegillii, áinnas gilvvuid oktavuođas dahje ovttasbarget influeansariin.
- Gullos sámegiella. Ráhkadehket sámegillii jietnadieđu telefovnnas, gohččunvuogádagas dahje eará sajis gos sámegiella gullo.
- Dieđut. Jurdilehket makkár dieđut dis leat sámegillii oastiide/geavaheaddjiide dahje álbmogii odne, makkár dieđut dis berreše leat sámegillii ja álget duohtandahkat dan.
Ollu lihkku!
