-Gielas lea dearvvašvuohta 

Sámegiella ii leat dušše giella, muhto ráhpa oadjebasvuođa uvssaid go sámegielat pasientta manna doaktára lusa ja beassa hupmat eatnigiela. Ná oažžu buoret veahki.  

Ánne Lájla Westerfjell Kalstad lea Guovdageainnu suohkandoavttir ja oaivvilda sámegiela dehalaččan sihke ovttaskas olbmui ja servodahkii.  

– Giella guoska dasa gii don leat ja mo duinna lea. Oaidnit ahte sidjiide geat leat massan giela váikkuha identitetai ja de maiddái čuohca dearvvašvuhtii.  

-Manne lea eatnigiella dehalaš go gulahalla sámegielat pasientaiguin?  

– Áibbas diehttalas go olmmoš lea buohcci dahje váttis dilis, de dárbbaša gulahallat oadjebas gielain vai diehta ahte dat mii daddjo lea riekta. Dat guoska sihke doaktárii ja pásientii. Vuohtan go besset sámástit, pasientat eanet oadjebasat ja ollislaš gova muitalit go eai čiegat go lea luohttevašvuohta. Go beassa hupmat iežas giela, bohtet eanet dovddut ovdan. Go muitala lea bávččas, de lunddolaš maid muitalit baluid birra mat gusket dasa, čilge Westerfjell Kalstad. 

Buoret gulahallan 

Westerfjell Kalstad muitala ahte ieš maid buorebut gulahalla pasienttain go ii šatta nu teknisk go doavttir beassa lágaibui sámegielat pasienta go ipmirda kultuvrra ja čátnosiid. Jus lea váilevaš kulturimpárdus, de sáhttá nu geavvat ahte visot rávvagat eai šatta áibbas riekta.  

– Rávvagiid ferte heivehit álbmogii ja sin dábiide. I dáppe (Guiovdageainnus) heive ovdamearkkadihte boarrasiid rávvet hárjehallanguovddážiis finadit. Eai sii leat hárjanan dakkáreidda ja eai dáppe leat seammá fálaldgat go stuorat báikkiin.  

– Váralaš jus ii ipmir 

-Mii sáhttá dáhpahuvvat jus pasienta buohcci ii beasa čilget áššiid eatnigillii?  

– Várálaš áššit sáhttet dáhpahuvvat, jus váralaš dávda ii boađe ovdan go eai ipmirduva. Sáhttá váraláš go heahte-guovddážis (AMK) eai álo huma sámegiela. Eará ovdamearkka lea jus pasientta ožžon diagnose go fitnan, muhto ii leat ipmirdan mii lea daddjon go ii leat leamaš oadjebas dillis iige arvan jearrat. Ii dárbbaš leat dušše ahte eai ipmir giela. Go beasat hupmat sámegiela fuomašat  jearrat eará maid it fuomašan go dárustit.  

– Dárogiella ráhkada veaha gáska ja dearvvašvuohta lea peršuvnnalaš. Go čilgen sámegilli, de eanet gulla sidjiide go lea lágasvuohat dieđuide.   

Válljii bargat sámi guovlluin 

Ánne Lájla muhtun jági áigi vállji fas fárret Guovdageidnui ja bargagoahtit doppe. Son dovddái ovddasvástadusa máhccat sápmai. Ruovttubáikkis hupmá sámegiela juohke beaivvi bargoustibiigun ja pásienttaiguin go leat measta dušše sámegielat pasientat.  

-Dehalaš ahte sihken mun ja sii besset gulahallat sámegilli. Dieđan sámgielat doavttir lea hui mávssolaš sámgielat servodagas, ja adda muinne hui ollu go beasan bargat sápmelaččaiguin. Fárrejin maid ruovttoluotta Guovdageidnui go hálidin mánáid oahppat sámegiela lunddolaččat sámi birrasis.   

-Maid jurddášat sámegielaid boahtte áiggi birra? 

– Mun lean veahaš optimista gi oaidnit ahte eanet ja eanet geavahit sámegiela. Máŋggas hálidit hupmat eanet sámegiela ja oahppat sámegiela. Jurddášan lea buorre vuolgga. Dán áigge ollu nuorat gulahalet eŋgelasgillii, fertet muitit ahte sámegiela dilli lea rašši. Jus livčče lunddoláš čállit sámegillii nugo snapas ja muđui sosiala mediain, de joatka árgabeaigiellan. Vái sámegiella joatka ain gulahallangiella fertet leat diehtomielalaččat, ja muittuhit mánáide ja nuoraide ahte sis ovddasvástadus bisuhit sámegiela.