-Gielas lea dearvvašvuohta 

Sámegiella ii leat dušše giella, muhto rahpá oadjebasvuođa uvssaid go sámegielat pasienta manná doaktára lusa ja beassa hupmat eatnigiela. Ná oažžu buoret veahki.  

Ánne Lájla Westerfjell Kalstad lea Guovdageainnu suohkandoavttir ja oaivvilda sámegiela dehalažžan sihke ovttaskas olbmui ja servodahkii.  

– Giella guoská dasa gii don leat ja mo duinna lea. Oaidnit ahte sidjiide geat leat massán giela váikkuha identitehtai ja de maiddái čuohcá dearvvašvuhtii.  

-Manne lea eatnigiella dehálaš go gulahallá sámegielat pasientaidguin?  

– Diehttalas go olmmoš lea buohcci dahje váttis dilis, de dárbbaša gulahallat oadjebas gielain vai diehtá ahte dat mii daddjo lea riekta. Dat guoská sihke doaktárii ja pasientii. Vuohtan go besset sámástit, pasienttat eanet oadjebasat ja ollislaš gova muitalit go eai čiegat go lea luohttevašvuohta. Go beassa hupmat iežas giela, bohtet eanet dovddut ovdan. Go muitala lea bávččas, de lea lunddolaš maid muitalit baluid birra mat gusket dasa, čilge Westerfjell Kalstad. 

Buoret gulahallan 

Westerfjell Kalstad muitala ahte ieš maid buorebut gulahallá pasienttain go ii šatta nu teknisk go doavttir beassa lágat sámegielat pasienta go ipmirda kultuvrra ja čátnosiid. Jus lea váilevaš kulturipmárdus, de sáhttá nu geavvat ahte visot rávvagat eai heive.  

– Rávvagiid ferte heivehit álbmogii ja sin dábiide. Ii dáppe (Guovdageainnus) heive ovdamearkkadihte boarrásiid rávvet hárjehallanguovddážis finadit. Eai sii leat hárjanan dakkáriidda ja eai dáppe leat seamma fálaldagat go stuorát báikkiin.  

– Váralaš jus ii ipmir 

-Mii sáhttá dáhpáhuvvat jus pasienta ii beasa čilget áššiid eatnigillii?  

– Váralaš áššit sáhttet dáhpáhuvvat, jus dávda ii boađe ovdan go ii gulahala. Sáhttá váralaš go heahte-guovddážis (AMK) eai álo huma sámegiela. Eará ovdamearka lea jus pasientta lea ožžon diagnose go fitnan buohcciviesus, muhto ii leat ipmirdan mii lea daddjon go ii leat leamaš oadjebas dillis iige arvan jearrat. Ii dárbbaš leat dušše ahte eai ipmir giela. Go beasat hupmat sámegiela fuomášat jearrat eará maid it fuomášan go dárustit.  

– Dárogiella ráhkada veaha gáska ja dearvvašvuohta lea peršuvnnalaš. Go čilgen sámegilli, de eanet gullá sidjiide go lea lágasvuohta dieđuide.   

Válljii bargat sámi guovlluin 

Ánne Lájla vállji fas fárret Guovdageidnui muhtun jági áigi ja bargagoahtit doppe. Son dovddai ovddasvástadusa máhccat Sápmai. Ruovttubáikkis hupmá sámegiela juohke beaivvi bargoustibiiguin ja pasienttaiguin go leat measta dušše sámegielat pasienttat.  

-Dehálaš ahte sihke mun ja sii beassat gulahallat sámegilli. Dieđán sámegielat doavttir lea hui mávssolaš sámegielat servodagas, ja addá muinne hui ollu go beasan bargat sápmelaččaiguin. Fárrejin maid ruovttoluotta Guovdageidnui go hálidin mánáid oahppat sámegiela lunddolaččat sámi birrasis.   

-Maid jurddášat sámegielaid boahtteáiggi birra? 

– Mun lean veahaš optimista go oaidnit ahte eanet ja eanet hupmet sámegiela. Máŋggas hálidit eanet oahppat ja hupmat sámegiela. Jurddášan lea buorre vuolgga. Dán áigge ollu nuorat gulahallet eŋgelasgillii, fertet muitit ahte sámegiela dilli lea rašši. Jus livčče lunddolaš čállit sámegillii nugo snapas ja muđui sosiala mediain, de joatkašii árgabeaivvegiellan. Vai sámegiella joatká ain gulahallangiellan fertet mii leat diehtomielalaččat, ja muittuhit mánáide ja nuoraide ahte sis lea maid ovddasvástadus bisuhit sámegiela.