Manne lea Giellavahkku deaŧalaš?
Vaikko leat áitojuvvon jávkamis, de sámegielat ain bissot. Doaivva lea. Sámiid gaskkas lea dihtomielalašvuohta giela ja giellaválljema ektui, ja eanet ja eanet olbmot válljejit searvat kurssaide oažžun dihtii giela ruovttoluotta maid min máttut leat massán. Guovlluin gos sámegiella ii leat geavahuvvon sohkabuolvva dahje guovtti áiggi, de váldet dál nuorra rávisolbmot sámegiela ruovttoluotta ja geahččalit várrugasat addit dan viidáseappot mánáidasaset. Ođđa sámegielat sohkabuolva sámegielat mánáiguin bajásšaddá dál.
Mii oaidnit ahte stuoraservodat sihke Norggas, Suomas ja Ruoŧas čájehit stuorit beroštumi ja áŋgiruššama sámegielaide, ja sápmelaččat dáin riikkain dovdet ahte sin kultuvra ja giella lea buoret muddui dohkkehuvvon. Beroštupmi sámi servodahkii lea stuoris, ja áigi goas veahkkálaga dahkat giellaáŋgiruššama, ii sáhtášii leat buoret.
Mot sáhtášit searvat?
Mii ávžžuhit geahččat prográmmas gávdnan dihte lágidemiid du lahkosis. Váldde áinnas oktavuođa iežat guovllu giellaguovddážiin ja jeara sis veahki gávdnat lágidemiid mat leat giellavahku. Mii ávžžuhit maiddai čuovvut giellavahku Facebook-siiddu ”Giellavahkku/ Gïelevåhkoe/ Giellavahkko/ Samisk språkuke”, doppe oainnát olles Sámi ođđasiid. Giellavahkus lea maiddai iežas Instagrama ”giellavahkku” gosa almmuhuvvojit filmmat, govat ja ođđasat olles vahku.
Mii sávvat ahte searvvat Giellavahku gelddolaš dáhpáhusaide, leačča dál fysalaš dahje digitála lágideamit. Čále sámegillii sosiála mediain olles vahku, čalmmustahte min čáppa gollegielaid don maid.
Digitála reaidokássa – Viečča!
Viečča ja geavat du lágideami márkanfievrrideamis!
Buot fiillat sáhttet geavahuvvot friija Sámi giellavahku čađaheami oktavuođas.