Duogáš
Sámediggi Norgga beale mearridii álggahit Giellavahku dalle go almmuhii Giellaloktema.
Giellavahkku birra
Giellavahku ulbmilin lea buoridit sámegielaid stáhtusa, ja buoridit máhtu sámi giela ja kultuvrra birra olles servodagas. Juste dán vahkus galget sámegielat gullot ja oidnot juohke sajis.
Giellavahkku lea veahkkálasbargu čalmmustahttit sámegielaid ja loktet máhtu daid birra olles servodagas. Priváhta ja almmolaš ásahusat, ealáhuseallin, organisašuvnnat ja eará aktevrrat bovdejuvvojit oainnusmahttit sámegielaid juste dán vahkus. Ovttas váldit mii stuorábuš ovddasvástádusa sámegielaid gullomis, oidnomis ja geavaheames buot servodatsurggiin.
Sámediggi Norgga beale mearridii álggahit Giellavahku dalle go almmuhii Giellaloktema.
Manne lea Giellavahkku deaŧalaš?
Vaikko leat áitojuvvon jávkamis, de sámegielat ain bissot. Doaivva lea. Sámiid gaskkas lea dihtomielalašvuohta giela ja giellaválljema ektui, ja eanet ja eanet olbmot válljejit searvat kurssaide oažžun dihtii giela ruovttoluotta maid min máttut leat massán. Guovlluin gos sámegiella ii leat geavahuvvon sohkabuolvva dahje guovtti áiggi, de váldet dál nuorra rávisolbmot sámegiela ruovttoluotta ja geahččalit várrugasat addit dan viidáseappot mánáidasaset. Ođđa sámegielat sohkabuolva sámegielat mánáiguin bajásšaddá dál.
Mii oaidnit ahte stuoraservodat sihke Norggas, Suomas ja Ruoŧas čájehit stuorit beroštumi ja áŋgiruššama sámegielaide, ja sápmelaččat dáin riikkain dovdet ahte sin kultuvra ja giella lea buoret muddui dohkkehuvvon. Beroštupmi sámi servodahkii lea stuoris, ja áigi goas veahkkálaga dahkat giellaáŋgiruššama, ii sáhtášii leat buoret.
